Tak to už bychom věděli, jak fungují cgl vztahy, co to je little age a little voice... co ale samotný little space? Jak to funguje?
Na začátek tedy ještě zopakuji definici samotného little space:
Zestručněně se člověk, který je v littlespace, chová mnohem víc dětsky a tím se uvolňuje od životního stresu. Velmi často má littlespace kořeny už v samotném dětství, kdy se dotyčnému stalo něco, díky čemuž nemohl své dětství prožít naplno, nebo ho to nějakým způsobem psychicky ranilo. Velmi často se jedná o spory mezi rodiči, rozvody, úmrtí v rodině, nebo dětské deprese a sebepoškozování zhruba ve věku od 3 (kdy člověk už začíná mít nějaký rozum a chápe, když je kolem něj něco v nepořádku, například, že je maminka často smutná) do 12 let ( často se uvádí 11-15 let za nejvyšší riziko psychických problémů v dospívání).
Podle problémů, které little zažíval v dětství se potom běžně odvíjí i jeho little age. Je to logické. Pokud člověk zažil nějaké problémy, když mu bylo 7 let, dá se předpokládat, že jeho little age se bude pohybovat přibližně mezi 6-8 lety. To ale nemusí být pravidlem.
Mnoho lidí žije v domnění, že člověk s littlespace se chová jako dítě pořád, ale to nemusí být vždy pravda. Většina littles nejsou v littlespace stále. Většinou pokud je vidíte jít někde po ulici, ani si nevšimnete, že by byli jiní. Uvedeme si příklad.
Ráno jsem vstala, je mi dobře, cítím se normálně. Jdu do školy/práce, chovám se naprosto normálně a úměrně ke svému věku. Přijdu domů, naprosto unavená a vyčerpaná. Učitelka/šéf na mě zase křičel/a a já toho mám nad hlavu.
A tady nastává situace, kdy většina littles tzv. "slipne" do littlespace. Je to z toho důvodu, že když jste dítě, nic Vás nemusí trápit. Představte si, že Vám je najednou 5 let. Budete řešit, že Vás vyhodili z práce? Že musíte zaplatit složenky? Ne. A v tom to je. Je to uvolnění od každodenního stresu a od problémů, které by nás jinak zničily.
Další taková věc, která nás může skoro až se 100% účinností dostat do littlespace, je náš daddy/mommy, který/á má nad naším littlespace obrovskou moc.
Následně to můžou být roztomilé věci, pohádky, vzpomínky z dětství, nebo roztomilé přezdívky.
I přes tyto všechny věci máme ale nad svým littlespace poměrně velikou kontrolu. Když zkrátka vím, že teď musím být "veliká", tak to udělám. Neomezuje mě to tedy v mém normálním životě a já tak můžu normálně chodit do školy/práce a vést běžný život. (I když jsou tady samozřejmě i littles, kterým nevadí nosit na veřejnosti dudlík, nebo používat little voice a to je naprosto v pořádku, jen zkrátka a dobře tady v Česku na to lidé nejsou zvyklí a tak se nám denně nestává, že bychom viděli jít po ulici dvacetiletou holku s dudlíkem v puse, plyšákem v ruce, za ruku se svým přítelem, kterému říká "tatínku". Každopádně lidé, kteří se nebojí ukazovat tuto svou "stránku" i na veřejnosti mají můj veliký obdiv.)
Na začátek tedy ještě zopakuji definici samotného little space:
Littlespace je způsob, jakým se dospělý uvolňuje do stavu bezstarostné bezpečnosti. Může to být rozvinutá doba, ve které dospělý prožívá vzpomínky z dětství, scénáře nebo touhy, které byly v dospívání nedosažitelné. (zdroj: https://www.urbandictionary.com/define.php?term=littlespace)
Zestručněně se člověk, který je v littlespace, chová mnohem víc dětsky a tím se uvolňuje od životního stresu. Velmi často má littlespace kořeny už v samotném dětství, kdy se dotyčnému stalo něco, díky čemuž nemohl své dětství prožít naplno, nebo ho to nějakým způsobem psychicky ranilo. Velmi často se jedná o spory mezi rodiči, rozvody, úmrtí v rodině, nebo dětské deprese a sebepoškozování zhruba ve věku od 3 (kdy člověk už začíná mít nějaký rozum a chápe, když je kolem něj něco v nepořádku, například, že je maminka často smutná) do 12 let ( často se uvádí 11-15 let za nejvyšší riziko psychických problémů v dospívání).Podle problémů, které little zažíval v dětství se potom běžně odvíjí i jeho little age. Je to logické. Pokud člověk zažil nějaké problémy, když mu bylo 7 let, dá se předpokládat, že jeho little age se bude pohybovat přibližně mezi 6-8 lety. To ale nemusí být pravidlem.
Mnoho lidí žije v domnění, že člověk s littlespace se chová jako dítě pořád, ale to nemusí být vždy pravda. Většina littles nejsou v littlespace stále. Většinou pokud je vidíte jít někde po ulici, ani si nevšimnete, že by byli jiní. Uvedeme si příklad.
Ráno jsem vstala, je mi dobře, cítím se normálně. Jdu do školy/práce, chovám se naprosto normálně a úměrně ke svému věku. Přijdu domů, naprosto unavená a vyčerpaná. Učitelka/šéf na mě zase křičel/a a já toho mám nad hlavu.
A tady nastává situace, kdy většina littles tzv. "slipne" do littlespace. Je to z toho důvodu, že když jste dítě, nic Vás nemusí trápit. Představte si, že Vám je najednou 5 let. Budete řešit, že Vás vyhodili z práce? Že musíte zaplatit složenky? Ne. A v tom to je. Je to uvolnění od každodenního stresu a od problémů, které by nás jinak zničily.
Další taková věc, která nás může skoro až se 100% účinností dostat do littlespace, je náš daddy/mommy, který/á má nad naším littlespace obrovskou moc.
Následně to můžou být roztomilé věci, pohádky, vzpomínky z dětství, nebo roztomilé přezdívky.
I přes tyto všechny věci máme ale nad svým littlespace poměrně velikou kontrolu. Když zkrátka vím, že teď musím být "veliká", tak to udělám. Neomezuje mě to tedy v mém normálním životě a já tak můžu normálně chodit do školy/práce a vést běžný život. (I když jsou tady samozřejmě i littles, kterým nevadí nosit na veřejnosti dudlík, nebo používat little voice a to je naprosto v pořádku, jen zkrátka a dobře tady v Česku na to lidé nejsou zvyklí a tak se nám denně nestává, že bychom viděli jít po ulici dvacetiletou holku s dudlíkem v puse, plyšákem v ruce, za ruku se svým přítelem, kterému říká "tatínku". Každopádně lidé, kteří se nebojí ukazovat tuto svou "stránku" i na veřejnosti mají můj veliký obdiv.)
Môj majú tiež.
OdpovědětVymazatAhoj, díky že jste tu pro nás. Jako menší mě ve škole šikanovali a asi tak před 4 měsíci jsem se dozvěděla o Little community, a napadlo mě, jestli do ní taky nepatřím. No a jo. Už dřív jsem si všímala, že když jsem ve společnosti neznámých lidí a jsem ve stresu, prostě ,, se začnu předvádět" jak říkala mamka. No a hádejte. Samozřejmě jsem nevědomky hledala útěk ze stresu a slipla do little space. A teď když vím, o co jde, a mám nad tím kontrolu, je mi mnohem líp. Děkuju
OdpovědětVymazatTo mě zahřálo u srdíčka, jsem moc ráda, že jste se našla a že jsem vám mohla aspoň trochu pomoci ❤️
VymazatDobrý den, moje kamarádka má little Space a považuje mě za svojí mommy tak bych se chtěla zeptat jak se mám k ní chovat aby se cítila co nejlíp, protože já s tím nemám skušenosti.
OdpovědětVymazatAhoj za chvilku mi bude patnáct a vím že takoví život chci žít s klukem. Já si myslím že se mi to stalo z toho důvodu že jsem jako malá neměla Otcovskou lásku od narození do 4 let a tak mi to hodně chybělo a dneska si to chci vynahradit little space jsem typ holky co je schopna svými příteli říkat tatínku i mezi lidma cítím se tak přirozeně dokážu o tom mluvit s ostatními jen ne s rodiči, protože se strašně moc stydím že mě nepochopí. Když jsem byla hodně malá už jsem měla pocity že mě něco jako plínky a dudlík přitahuje a bylo mi to trpné protože jsme byla sama až skoro ve 14 jsem zjistila že existuje little space, a to jen protože jsem se o sobě samotný chtěla dozvědět víc. Myslím si že to co se tady píše tak jsem s tím hodně pocitově spojená a taky vím co chci, nedalo mi to a musela jsme to napsat snad mi na to někdo něco napíše fandím little space i když hromada lidí si myslí že je to zvrácený ale ne není jen je to takový jak si to člověk vezme 🩷🎀🍼
OdpovědětVymazatDobrý den, já jsem se nedávno dozvěděla že něco takového vůbec je. Je mi osmnáct a odmalička mám jeden problém. Když jsem sama, tak prostě chci vypnout a být v klidu, nebo když brečím nebo něco řeším a jsem z toho špatná tak si prostě vezmu dudlík a pak se cítím úplně v pohodě. Je mi to strašně trapný. Nemám ho pořád. Ale potřebuju ho prostě k životu. Nejsem lesba, ale když jsem si o tom něco pojišťovala, tak mě víc láká to Mdlg. Proste mám ráda být malou holčičkou a mít svou maminku. Nevím proč, nevím jak se to stalo. A ani nevím jestli v Česku vůbec najdu někoho kdo bude mommy dom, ale tohle je opravdu něco co bych chtěla s někým sdílet a ne se sama za to stydět
OdpovědětVymazat