Ddlg-Mdlg-Cgl

Jedna z mnoha věcí, která mi vadí na 50 odstínech je zanedbaná aftercare, bez které by BDSM vztahy snad ani fungovat nemohly a díky které jsou tyto vztahy tak krásné. Co to vlastně tedy aftercare je?  "after" znamená "potom"  "care" zanmená "péče"  Takže vlastně péče po TOM.  V praxi to funguje tak, že když se svým partnerem ukončíte Vaše BDSM aktivity, postaráte se o svého suba. (rozhodně ho nenecháte spát samotného v posteli v úplně jiném pokoji, než jste vy)  Proč se to ale dělá?  No.. jen si to představte.. Váš partner Vás sváže lýkovými provazy, dá Vám pár ran páskem, nazve Vás svou osobní kurvou... (hlavně si nemyslete, že to musí být jenom takhle.. aftercare by se měla dostavit po jakémkoli drsnějším sexu) Může se Vám to líbit jakkoli, ale pokud se Vám na konci nedostane aftercare, začnete si pravděpodobně připadat nemilovaní, méněcenní.. a tak akorát na to jedno. Proto je aftercare důležitou částí BDSM. Dává nám pocit

Dominanti? (tenhle článek jsem měla rozepsanej měsíc a půl.. konečně jsem se k tomu dokopala) Dobře... tak už jsme si z nějaké části probrali littles. Ale co dominanti? I oni tvoří nedílnou součást cgl vztahů. Bohužel se o nich mluví snad ještě míň, než o littles. Proč? To se přiznám, že tak úplně nevím. Nicméně tento článek věnuji celý právě jim.   Takže si to vezmeme hezky popořádku. Dominantním osobám v cgl vztazích se říká buď Daddy (Dada, Papa, tatínek), Mommy (Mama, Moma, Maminka), nebo se používá označení Caregiver (ten, kdo se stará, pečovatel). Daddy/Mommy a co je jejich úlohou? Nejčastějšími osloveními pro caregivery jsou daddy, nebo mommy. Jsou to osoby ve vztahu, které se starají o littles a zastupují dominantní roli.   Aby tento vztah fungoval, jako první věc se běžně vymýšlí pravidla, kterými se budou oba dva řídit a pravidla, kterými se bude řídit sub (little). Některé vztahy můžou fungovat i bez pravidel, ale vzhledem k tomu, že většina littles pravidla sami

Říkali jsme si, že little space člověk neprožívá 24/7, ale podle toho, kdy chce, kdy jsou jaké podmínky... to znamená, že littles nejsou pokaždé littles. Pokud zrovna nejsme v little space, tak se chováme naprosto normálně a úměrně k našemu věku. Někdy to dokonce potřebujeme. Opět se cítit dospěle, opět se pobavit o politice, o světovém míru... Občas si někteří z nás zapálí cigaretu, nebo se napijí vína, udělají si pohodičku u hororu s kávou a nebo si prostě jen sednou a osloví svého partnera jeho pravým jménem.   Ač se to nezdá, tohle všechno je pro nás strašně důležité. Stejně tak, jako littlespace, tak naše dospělá mysl. Někdy na to ale naše okolí zapomíná a já mám potom chuť každého, kdo ke mě promluví jako k dítěti (ačkoli to tak absolutně nemyslí) zabít, vykuchat a hodit do moře. Takže... Štve mě, když nejsem v little space a je se mnou jednáno jako s dítětem. Štve mě, když se lidé, kterým není absolutně nic do toho, jak se oblékám, v kolik jdu spát, nebo v kolik jdu za nej