Tak se vám po dlouhé době hlásím z úplně jiného prostředí, něž obvykle. Momentálně jsem na internátu a zažívám úplně novou část stého života. A co je ještě součástí mého života? Když se tak blbě ptám, tak určitě littlespace.
Poslední dobou na sobě pozoruju, že už tak často nepřepínám do littlespace, i když bych moc ráda. Zkrátka buď nemám čas, nebo je kolem mě moc lidí..
Zároveň mívám poslední dobou pochybnosti. Pochybnosti o tom, jestli to, co dělám je správné. Pochybnosti o tom, zda-li je správné, chovat se jako dítě, když to nikdo jiný kolem mě nedělá... a pokud dělá, tak o tom nevím, protože ten daný člověk může mít úplně stejné pochybnosti, jako mám já.
Ale i přes to všechno, když v pátek přijedu domů, nepřeji si nic jiného, než se zachumlat do své dečky a obejmout své plyšáčky. Chybí mi to... chci svoje dudlíčky, svoje flaštičky a svého daddyho.. objetí a jistotu, že je všechno v pořádku... že se nemusím ničeho bát. Že nejsem ani divná, ani nedělám nic špatně.. chybí mi jistota, řekla bych.
Možná, že je to všechno tím, že o mé little stránce ví všeho všudy dva lidé, z toho s jedním z nich se prakticky nebavím.. nebo ne nijak často. Je to těžké.. a když začnu propadat littlespace a ta jedna osoba je zrovna zaneprázdněná, nezbude nikdo jiný, kdo by mi pomáhal...
Chci, aby mi někdo řekl, jak jsem roztomilá, krásná, jak mě má rád a že jsem v bezpečí... a že všechno, co dělám je naprosto v pořádku a nejsem divná.
Jako svoje předsevzetí bych si chtěla dát, říct o sobě dalšímu aspoň jednomu člověku... a víc se věnovat mému little já. Protože to je to, co poslední dobou postrádám.
Člověk by si měl umět udělat čas na sebe.. čas na to, co ho dělá šťastným... littlespace má být safe place.. a já chci být v té své safe place šťastná. A toho chci zase opět docílit. Chci se cítit bezpečně a spokojeně.
To by bylo asi všechno k pochybnostem. Občas každý pochybuje. Ať už sám o sobě, svých činech, nebo o lidech kolem něj... ale každá pochybnost by měla véct k nějakému závěru. A toho já bych chtěla docílit.
Doblou noc <3
Poslední dobou na sobě pozoruju, že už tak často nepřepínám do littlespace, i když bych moc ráda. Zkrátka buď nemám čas, nebo je kolem mě moc lidí..
Zároveň mívám poslední dobou pochybnosti. Pochybnosti o tom, jestli to, co dělám je správné. Pochybnosti o tom, zda-li je správné, chovat se jako dítě, když to nikdo jiný kolem mě nedělá... a pokud dělá, tak o tom nevím, protože ten daný člověk může mít úplně stejné pochybnosti, jako mám já.
Ale i přes to všechno, když v pátek přijedu domů, nepřeji si nic jiného, než se zachumlat do své dečky a obejmout své plyšáčky. Chybí mi to... chci svoje dudlíčky, svoje flaštičky a svého daddyho.. objetí a jistotu, že je všechno v pořádku... že se nemusím ničeho bát. Že nejsem ani divná, ani nedělám nic špatně.. chybí mi jistota, řekla bych.Možná, že je to všechno tím, že o mé little stránce ví všeho všudy dva lidé, z toho s jedním z nich se prakticky nebavím.. nebo ne nijak často. Je to těžké.. a když začnu propadat littlespace a ta jedna osoba je zrovna zaneprázdněná, nezbude nikdo jiný, kdo by mi pomáhal...
Chci, aby mi někdo řekl, jak jsem roztomilá, krásná, jak mě má rád a že jsem v bezpečí... a že všechno, co dělám je naprosto v pořádku a nejsem divná.
Jako svoje předsevzetí bych si chtěla dát, říct o sobě dalšímu aspoň jednomu člověku... a víc se věnovat mému little já. Protože to je to, co poslední dobou postrádám.
Člověk by si měl umět udělat čas na sebe.. čas na to, co ho dělá šťastným... littlespace má být safe place.. a já chci být v té své safe place šťastná. A toho chci zase opět docílit. Chci se cítit bezpečně a spokojeně.
To by bylo asi všechno k pochybnostem. Občas každý pochybuje. Ať už sám o sobě, svých činech, nebo o lidech kolem něj... ale každá pochybnost by měla véct k nějakému závěru. A toho já bych chtěla docílit.
Doblou noc <3
Jsi roztomilá, krásná a jsi v bezpečí~ A já jsem little chlapeček, a kdyby jsi chtěla, tak se s tebou mocinki moc rád seznámím, jelikož mi přijdeš naprosto čarokouzelná! yourseoulmateprince@seznam.cz
OdpovědětVymazat